Manželé Vladimír a Dagmar Coubalovi žijí a hospodaří na rodinné farmě v Březince u Horních Krut. Přes náročnou každodenní práci, kterou zemědělství představuje, z nich při každém setkání vyzařuje dobrá nálada, radost ze smysluplné práce, rodinná soudržnost a láska k přírodě. Svoji farmu modernizují a posunují dopředu, a to i díky dotacím z Programu rozvoje venkova – některým z nich realizovaných přes MAS Podlipansko. Více už Vám poví Vladimír Coubal.

Jak jste se dostali k zemědělské činnosti?
Můj otec po navrácení majetku v restituci obnovil zemědělskou činnost. Po vystudování střední zemědělské školy jsem začal pracovat s otcem a plně jsme se začali věnovat naší farmě. Po jeho smrti jsme na celé hospodářství zůstali sami s manželkou. Ani na okamžik jsme nepřemýšleli nad tím, že budeme dělat něco jiného. Cíl byl jasný. Pokračovat dál, pokud možno rozšířit, zmodernizovat a zefektivnit naší zemědělskou činnost.

Obhospodařujete rostlinnou i živočišnou výrobu. Můžete nám to přiblížit?
Co se týče živočišné výroby, tak v současné době máme cca 50 ks skotu - 42 ks býků na výkrm a 8 ks krav včetně jalovic bez tržní produkce mléka. Býci jsou kříženci masných plemen - většinou Simentál. V rostlinné výrobě obhospodařujeme cca 64 ha, z toho 6 ha travního porostu a 58 ha orné půdy. Z toho na 48 ha pěstujeme obilí - pšenici, ječmen, oves. Část vypěstovaných obilovin prodáme do výkupu a část si necháváme pro výkrm našeho skotu. Na 10 ha senážujeme*) vojtěšku a jetel. Zhruba 15 ha půdy pohnojíme hnojem vyprodukovaným v živočišné výrobě.

Jak to všechno stihnete?
Předpokladem je strojové vybavení, a to máme. Samo o sobě by však nestačilo, pokud by chyběla chuť na farmě pracovat, ale mě i manželku tahle práce baví.  Nechodíme ke zvířatům z povinnosti, ale proto, že chceme a že nás zvířata potřebují. Je to smysluplná práce, která nás naplňuje a je součástí našeho života. Je to nekonečný příběh, stále je co obměňovat a opravovat, ale vše děláme rozumně a s chladnou hlavou.
V péči o půdu máme jasno. Oba se ženou hodně tíhneme k přírodě, chceme, aby půda dostala tu nejlepší péči a byla správně a kvalitně připravená na další osev. Proto používáme minimálně chemické postřiky, upřednostňujeme hnojení ze své živočišné výroby.

Máte tři děti ve věku 15, 12 a 9 let. Pomáhají vám?
Ano, myslím, že děti naše hospodářství baví. Vyrůstají tu od narození a je to součást jejich každodenního života. Vedeme je ke stejnému postoji, který máme, vychováváme je, jak nejlépe umíme, v duchu slušnosti, životních hodnot, pokory a pracovitosti. Ale jestli bude některé z našich dětí pokračovat v naší práci, to ukáže čas. Zatím to vypadá na syna, který se mnou rád pracuje a je mi někdy velkým pomocníkem i při polních pracích. Holky jsou též moc šikovné a rády pomůžou. Víme, že práce na farmě jim není lhostejná, a ať je vítr zavane kamkoliv, budou se určitě rády vracet k nám domů.                                                                                                                                                                                                                                                                                                        

Prodáváte své produkty veřejnosti?
Neprodáváme. V současné době prodáváme maso pouze na jatka. Ale máme nový podnikatelský záměr. Chceme docílit prodeje hovězího masa z mladých býků z vlastního chovu ze dvora. Hovězí maso chceme prodávat ve formě balíčků tak, abychom mohli zákazníkovi nabídnout každou část býka.

Jaká je vaše vazba na MAS Podlipansko?
Náš kamarád Petr Švorba četl Podlipanský zpravodaj a požádal mou manželku o pomoc se zpracováním žádosti o dotaci prostřednictvím MAS, výzvy z Programu rozvoje venkova – operace 19.2.1. v rámci Strategie komunitně vedeného místního rozvoje „Společně 2014+“ pro území MAS Podlipansko. Manželku napadlo, že zkusíme podat žádost o dotaci také pro naši zemědělskou činnost. Nějaký stroj by se hodil. A podařilo se nám získat v rámci MAS Podlipansko postupně dvě dotace. První byla v roce 2018, a to na traktor s výkonem 130 HP. Druhý dotační projekt jsme podali do výzvy v roce 2019 v rámci opatření zaměřeném na spolupráci mezi zemědělskými subjekty. Předmětem bylo pořízení desetitunového rozmetadla hnoje a dále neseného, čtyřradličného pluhu za stávající traktor. Z celkových uznatelných výdajů projektu činí 55 % prostředků vlastní zdroje a 45 % prostředků dotace, z čehož 64 % je příspěvek EU a 36 % je příspěvek z národních zdrojů.  Zmíněné stroje budeme využívat ve spolupráci právě s Petrem Švorbou, který hospodaří v Horních Krutech.

To ale nebyly vaše první dotace, že?
Máte pravdu, nebyly. Naše úplně první dotace byla v roce 2017 z Programu rozvoje venkova 2014-2020, 3. kolo,  a to na shrnovač sena se záběrem 6,8 m, šestirotorový obraceč s pracovním záběrem 6,7 m a vlek na balíky s užitnou nosností 9 t.

Tak ať vám nové stroje dobře a dlouho fungují, farma vzkvétá a váš elán vydrží! Děkuji za rozhovor.

*) Odborná terminologie nezná slovo senáž, ale pouze slovo siláž. V praxi se však slovo senáž běžně používá. Senáž je druh siláže vzniklé zavadáním píce. Za senáž se také v praxi považuje siláž se sušinou nad 35 %.  Zdroj: https://www.zemedelec.cz/