Bitva u Kolína
Sedmiletá válka proběhla v letech 1756-1763 a je považována za 1. celosvětové válečné střetnutí (bojovalo se totiž na ploše do té doby nepředstavitelné - v Evropě, Americe, Asii a na oceánech). Kromě Rakouska a Pruska se jí zúčastnily také Británie, Francie, Rusko, Římsko-německá říše a Švédsko. Bitva u Kolína byla jen jedním z mnoha střetnutí, ke kterým v této válce došlo. Název bitvy zněl původně „u Chocenic a Plaňan" a označení „u Kolína" je tedy novodobé.
Bitva sama proběhla 18. 6. 1757 a střetly se v ní rakouská armáda Marie Terezie vedená maršálem Daunem a pruská armáda vedená samotným pruským králem Friedrichem II. (asi 54 000 mužům velel Daun, proti němu stálo asi 34 000 Prusů). Daun se tehdy ocitl v historicky významném postavení. Praha byla obležena Prusy a do maršála byla vkládána veškerá naděje, že město vyprostí z obležení a vyžene Prusy z českého království. Friedrich II. ale nečekal u Prahy a vydal se Daunovi vstříc. Jejich následné střetnutí a vítězství Dauna u Kolína bylo pak právem oslavováno jako „znovuzrození monarchie". Kdyby byl totiž maršál Daun poražen, Marie Terezie už by neměla jinou armádu a Prusové by zřejmě táhli na Vídeň. To by pravděpodobně vedlo k uzavření příměří, ve kterém by Marie Terezie ztratila území českého království, jež bylo tehdy nejrozvinutější částí monarchie.
Vrch nad Novou Vsí I. v jedné fázi bitvy posloužil pruském králi jako velitelské stanoviště. Nachází se sice mimo území bojiště, byly zde však umístěny některé dělostřelecké baterie. Právě po poraženém pruském králi Friedrichovi II. (česky Bedřich) nese kopec dodnes jméno Bedřichov.